PARTNEŘI:

Klasická kachlová kamna

Tradiční kachlová kamna patří k nejekologič­tějším, nejekonomičtějším a nejzdravějším způsobům vytápění. Svým keramickým opláštěním předávají teplo do prostoru sáláním. To lze přirovnat k přirodnímu slunečnímu záření. Teplo se tak šíří po místnostech rovnoměrně a dochází k prohřívání přímo předmětů a osob. Zbytečně se neohřívá vzduch, díky čemuž se vytváří dobrá tepelná pohoda již při teplotě 19°C. To je o pár stupňů méně, než při běžném způsobu vytápění. Rovnoměrnost vytápění kachlovými kamny můžeme ověřit změřením teploty u podlahy i u stropu. Měli bychom získat přibližně stejné hodnoty.

Zdravé teplo

Pokud jde vyloženě o zdravotní výhody kachlových kamen, tak nejvýznamější z nich je nevysoušení vzduchu. To ocení především alergici a astmatici. Teplota na povrchu kachlových kamen totiž dosahuje maximálně 60°C. Navíc nedochází k přepalování prachových částic, které se běžně děje na kovových plochách jiných systémů vytápění. Kovové části kamen také vybíjí zdraví prospěšné záporné ionty. Správná kachlová kamna obsahují kovových částí minimum, rozhodně vyloučená je kovová vložka. U vytápění kachlovými kamny zachované záporné ionty vylepšují psychiku, duševní pohodu člověka a mají také pozitivní vliv na okysličování krve.

Dřevo jako topivo

Kachlová kamna využívají nejdostupnější a nejlevnější topivo současnosti, kterým je obyčejné dřevo. Spotřeba dřeva je v kachlových kamnech velmi nízká. Kamna se natápí 1–2 hodiny a následně dokáží díky akumulaci vyhřívat prostor až 24 hodin bez nutnosti další­ho přikládání. Účinnost moderních kachlových kamen dosahuje dnes až k 85%. Díky tomu zústává ze spáleného dřeva málo popela a nečistot. Jediná větší nevýhoda kachlových kamen je delší doba potřebná na rozehřátí. Ta je ale dobře vyvažována velmi dlouhou dobou kvalitní akumulace.

Stavba kachlových kamen

Stavba tradičních kachlových kamen je poměrně náročnou záležitostí. Je dobré ji nechat na profesionálním kamnáři. Tomu bude stavba trvat zhruba 3 dni. Celá kamna postaví ručně, a to z klasických kachlů, nebo z šamotových cihel. Jako spojovací hmota se užívají cemento-šamotová pojidla. Tímto způsobem realizovaná kachlová kamna není možné rozebrat bez jejich poškození. Alternativou k tradičnímu postupu výstavby kachlových kamen může být použití různých panelových prefabrikátů. Jejich sestavování probíhá u zákazníka, ale je mnohem jednodušší než tradiční stavební postup. Segmenty se spojují svorkami a pojidly. Výsledkem nejsou zcela klasická kachlová kamna, ale stavba je snadná a rychlá. Navíc lze při rekounstrukci takto postavená kachlová kamna snadno rozebrat a přemístit. Existují ještě menší a lehčí přenosné typy kachlových kamen, které se sestavují přímo ve výrobních závodech a při koupi je jejich podoba již konečná.

Základní dělení kachlových kamen

Kachlová kamna můžeme dělit podle mnoha kritérií. Liší se hmotností, výkonem, velikostí povrchu, způsobem odevzdávání tepla do místnosti, zapojením do výtopného sytému domu, postupem konstrukce a samozřejmě použitými keramickými kachly nejrůznějších tvarů a barev.

Primární dělení na lehká, středně těžká a těžká bere v úvahu nejen jejich váhu, ale především produkci a intenzitu tepla.

Lehká kachlová kamna – Lehká kachlová kamna v krátkém čase vytopí určitý prostor. Mají ovšem omezenou akumulační schopnost, a proto se doporučují do chat, chalup či krátkodobě využívaných prostor (teplota na plášti 90 – 120 °C). Dá se říci, že se rychle ohřejí, ale stejně rychle i vychladnou. Jejich velkou výhodou je skutečnost, že se na ně nemusí myslet už během výstavby domu. Některé typy takových kamen jsou navíc vylepšeny ohništi na pomalé dohoření, jenž částečně nahrazují schopnost akumulace. Tyto typy kachlových kamen obvykle váží do 400 kg.

Středně těžká kachlová kamna – Středně těžká kachlová kamna slouží jako alternativní zdroj tepla v domech s centrálním vytápěním nebo pro přechodná období. Akumulační doba se zvyšuje na 10 – 15 hodin (teplota na plášti 50 – 80 °C). Toto topení je levné a pohotové. Jedná se často o rozumný kompromis vzhledem ke kamnům těžkým. Váha bývá mezi 400–600 kg.

Těžká kachlová kamna – Těžké typy kachlových kamen se používají většinou jako hlavní zdroj tepla pro celý objekt, nebo pro jeho významnou část. Jejich tepelná akumulace je zhruba 24 hodin, mnohdy však i více (teplota na plášti 40 – 50 ºC). To už je přeci jen velmi slušné. Váha se u tohoto typu pohybuje nad 700 kg. Denní dávka dřeva je zhruba 12–15 kg suchého vysušeného topiva. To shoří zhruba za 1–2 hodiny. Poté již není nutné přikládat ani se jinak dále o kachlová kamna starat.

Cena kachlových kamen

Cena kachlových kamen závisí na mnoha faktorech. Jednak jsou to samozřejmě jejich parametry a typ, pak celkové množství odvedené ruční práce. Dalším faktorem, který může hrát roli, je to, zda kupujeme kamna nová či stará kachlová kamna z bazaru. Může se nám poštěstit, že v bazaru seženeme kamna velmi levně, nebo naopak narazíme na starožitná kachlová kamna se značnou historickou hodnotu. V obou případech to má svá pro i proti a je vhodné takovou koupi dobře rozmyslet.

Cena materiálu a jeho zpracování je při budování kachlových kamen poměrně vysoká. Částky vysoko přesahující hranici 100 000 Kč nejsou žádnou výjimkou. Je však dobré zmínit, že životnost kvalitních a správně postavených kachlových kamen je 50 – 100 let. Jsou tedy investicí na celý zbytek života. Když si člověk uvědomí všechny jejich výhody – vysoká účinnost, ekologičnost, sálavé teplo, nízká spotřeba dřeva a komfortní topení, nemusí se cena zdát tak vysokou. Při nenadstandardních nárocích a zvolení kompaktnější varianty se navíc dá cena stlačit již mezi 50 000 – 70 000 Kč.


Nevíte si rady? Chybí Vám nějaká informace? Zeptejte se v diskusi!